Vlastenský slovník historický/Vilemina
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Viklef | Vilemina | Vilémov |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Vilemina |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 873-874. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Vilemina (Guillelma, Bohema, Gulielmina), původně Felix (Blažena?), domnělá dcera krále Českého Přemysla Otakara I. z druhé manželky jeho Konstancie, přišla před rokem 1262 co vdova (po kom není známo) se synem do Milana, kde vedla život bohabojný a dobročinný. Brzy shromáždil se kolem ní kruh ctitelů jejích, kterýmž ona byla vzorem křesťanských cností. Pověst o ní tak se rozhlásila že i nemocní přicházeli k ní hledat uzdravení, a že za živa nazývána jest svatou. Vůdcem těchto jejich ctitelů byl jistý Ondřej Saramita, který této její pověsti používal k záměrům sobeckým a V-nu vyhlašovati se jal za vtěleného Ducha svatého, z čehož ona jej ostře kárala. Saramita tedy na ten čas upustil od své myšlénky, ale po její smrti († 1281) provozoval s tělem jejím trestuhodné mámení. Vyzdvihnuv je z hrobu umyl je vodou a vínem, oděl v nádherné šarlatové roucho, nad hrobem jejím postavil skvostný oltář, a tekutinu, v kteréž umyta byla, vyhlašoval za zázračně uzdravující. Brzo jest hrob V-nin četnými poutníky navštěvován. Saramita pak, vrátiv se k myšlénce o vtělení sv. Ducha ve V-ně, sestavil na jejím základě kacířské učení, které se brzy tak rozšířilo, že musilo proti němu býti zakročeno. Roku 1360 jest Saramita s předními stoupenci svými na smrt odsouzen a upálen; aby pak to kacířství nemohlo býti obnoveno, jest i tělo V-nino z hrobu vyňato a na hranici upáleno. — Zdali V. byla skutečně dcerou krále Přemysla Otakara I., není na jisto postaveno; rozhodně to však popírati nelze, poněvadž nemáme žádného úplného seznamu dětí toho krále.