Vlastenský slovník historický/Vídeň

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
od Věže	Vídeň	Vigolais

Údaje o textu
Titulek:	Vídeň
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 873.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Vídeň

Vídeň, hlavní a sídelní město říše Rakouské, druhdy toliko vévodství Dolních Rakous, mívalo od XIII. století časté styky s Čechami a jich panovníky. Roku 1251 Přemysl Otakar, markrabě Moravský, uvázal se ve Vídni v panování nad zeměmi rakouskými, jsa volbou stavů jejich k tomu povolán. Panovník ten udělil městu mnohé výsady a pečoval velice o jeho zvelebení. Proto také Vídeňané jej v lásce měli, a když r. 1276 Rudolf Habsburský téměř celých Dolních Rakous se zmocnil, s purkmistrem svým Paltramem statečně mu odporovali až do uzavření míru. V následujících dobách bývala V. začasté místem sjezdů panovnických, kterých i králové Čeští se účastnili. Roku 1402 přivedl král Uherský Sigmund bratra svého krále Václava IV. co vězně do Vídně, kdež jej k opatrování poručil vévodům Rakouským, ale Václav uprchl odtud 11. list. 1403. Roku 1462 jest císař Fridrich III. od zbouřených vlastních svých poddaných ve Vídni obležen, ale od Jiřího krále osvobozen. Roku 1515 odbýván ve Vídni památný sjezd císaře Maximiliana, krále Uherského a Českého Vladislava, a Polského Sigmunda. Roku 1529 obležena jest V. od Turků, k jejímuž hájení vypravily též Čechy a Morava veřejnou hotovost, která podstatně k její obraně přispěla. Císař Matiáš přenesl sídlo císařské z Prahy do Vídně. Roku 1619 hrabě Jindřich Matiáš Thurn s vojskem českým dvakráte Vídeň oblehal a k císařskému hradu střílel, ale vždy přinucen jest zase od ní odtrhnouti. Roku 1683 oblehli Turci podruhé V., v jejíž obraně účastnila se též vojska česká.