Vlastenský slovník historický/Třebíč
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Třebechovice | Třebíč | Třeboň |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Třebíč |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 833. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Třebíč |
Třebíč, město moravské v někdejším Jihlavsku. Až do XII. století byl tu knížecí hrad, jejž okolo r. 1109 bratří Oldřich kníže Brněnský a Lipolt kníže Znojemský proměnili v klášter benediktinský, který se v krátce stal nejpřednějším klášterem toho řádu na Moravě. Co město se uvadí T. teprv r. 1277, r. 1335 ji markrabě Karel kázal opevniti a propůjčil jí tatáž práva, jaké mělo Znojmo. Roku 1423 dobyli kláštera i města Husité, kteří tu zůstali až do r. 1432. Velikou pohromu utrpěly město i klášter ve válce mezi králem Jiřím a Matiášem Uherským. Roku 1468 oblehl Matiáš knížete Viktorina na T-i a sklíčil město tak ztuha, že Viktorin musil ustoupiti do kláštera. Nemoha však ani zde odolati veliké moci nepřátelské vyrazil v noci z 5. na 6. čna ve třech houfech z kláštera, dva houfy se protloukly, třetí musel ucouvnouti a Uhrům se poddati. Tou dobou konvent se rozešel, ale neznámo blíže kdy a jak; statky pak klášterní jsou od Matiáše rozzastaveny. Město pomalu se zotavovalo, a v XVI. století bylo jedním z hlavních sídel bratrských na Moravě.