Vlastenský slovník historický/Ryjectví

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Rychtář	Ryjectví	Rytíř, stav rytířský

Údaje o textu
Titulek:	Ryjectví
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 734. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Ryjectví pěstováno bylo v Čechách se značnějším prospěchem teprva v druhé polovici XVI. století. Až do té doby umění toto nepovznášelo se nad začátečnictví, a rytiny z toho času zachované jsou namnoze až příliš nemotorné, jako např. v Hájkově kronice. Mnohem výše již stojí rytiny Matthiolova herbáře, ale na stupeň pravého umění začalo se r. v Čechách povznášeti teprv za doby Rudolfa II., když Praha byla shromáždištěm výtečných umělců z celého světa, od císaře toho do svého sídla povolaných. Tu nad jiné vynikal Jiljí Sadeler (v.t), od něhož mezi jiným pochází známý prospekt Prahy. Z domácích ryjců nad jiné znamenitým se stal Václav Holár (v. t.), rodič Pražský, který však po Bělohorské bitvě musil opustiti vlast svou, i stal se zakladatelem umění ryjeckého v Anglii, kde potom tak znamenitě vykvětlo. Během XVII. století se umění ryjecké v Čechách znamenitě zdokonalilo, i máme z těch dob četné rytiny právě mistrovské, mezi nimiž na prvním místě jmenujeme prospekt Prahy od Folperta von Alten-Allen. Z pozdějších vynikajících ryjců z druhé polovice XVII. a první polovice XVIII. století zasluhují jmenováni býti Antonín a Karel Birkhartové, otec a syn, Michal Renz, Augustin Neuräutter a rodina Mannsfeldů.