Vlastenský slovník historický/Rukojmě
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Ruka společná | Rukojmě | Rukopis |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Rukojmě |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 728-729. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Rukojmě, kdo za jiného se zavazuje, „vztahuje na sebe to, čímž jiný někomu povinen jest“ (Pr. měst.). Dle staročeského práva musil ten, kdo z dědictví, z dluhu neb ze škod poháněl, na zemi nic nemaje, zapsati sobě při svém půhonu ve dsky r. na zemi dostatečně majícího, jinak neměl vůbec slyšán býti, leč by mu byl pohnaný dědiny mocí pobral, anebo že z desíti hřiven toliko pohonil. R. musil dáti také ten, kdo vedl právo. R-mími ujišťovalo se zvláště také věno a závazky poručníkovy.