Vlastenský slovník historický/Rokycany

Údaje o textu
Titulek: Rokycany
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 710-711.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Rokycany

Rokycany, město v někdejším Plzeňsku, náležely k biskupství Pražskému snad hned od jeho založení, a byly sídlem arcijahnů v župě Rokycanské, jejížto župan ale někde jinde sídlel. Roku 1110 přijel do R-n císař Jindřich V., volán jsa od knížete Vladislava na pomoc proti bratru Bořivojovi, a přiřkl trůn onomu, Bořivoje pak jatého ze země odvezl. Od arcibiskupů Pražských vymohli si Rokycanští rozličné výsady, jmenovitě r. 1406 i tu, aby se mohli spravovati právem Starého města Pražského. Ve válce husitské opětně Plzeňští opanovali R., jakkoli měšťané s veliké části byli přívrženci učení Husova. Roku 1436 zastavil císař Sigmund město Janovi Malovci na Pacově, a napotom nacházely se R. po dlouhý čas v zástavním držení rozličných šlechtických rodin katolických, což měšťané kalichu věrně oddaní těžce nesli. Nicméně prospívalo město v blahobytu, tak že r. 1498 poskytli měšťané králi Vladislavovi dostatečnou pomoc, aby je mohl vyplatiti ze zástavy, načež staly se R. městem královským, ale teprv r. 1584 připuštěny jsou k užívání práv stavu třetího. Mezi tím nabyli od krále Ferdinanda I. nových výsad a zakupovali hojné statky pozemské. Od roku 1574 počalo se učení Lutherovo vždy více šířiti mezi měšťanstvem, obzvláště mladším, z čehož povstávaly různice v obci, až konečně r. 1609 děkan Daniel Rejsek se vší obcí připojil se ku konfesí stavů českých pod obojí. Za povstání stavovského byly R. od vojska Mansfeldova obsazeny, které si tam dovolilo hrubé výtržnosti pleněním, bořením hradeb a pálením. Po bitvě Bělohorské přišlo město o velikou část svých statků, a katolická reformace byla tam pomocí vojska pod Lvem hrabětem z Kolovrat provedena. Za války 30leté byly R. opětně od vojsk nepřátelských navštíveny, vydrancovány a vypáleny. Roku 1642 vykonána v R-nech známá exekuce nad plukem Madlonským. Po válce mělo město jen 700 obyvatelů, větší díl rolí nebyl již po 20 let vzděláván, dvory a vesnice k obci náležející vypáleny a rozmetány, obec sama nesmírně zadlužena, tak že město jen velmi zdlouhavě se zotavovalo. V letech 1680 a 1712 za moru v Praze panujícího přestěhoval se soud apelační do R-n.