Vlastenský slovník historický/Robota
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Říšský sněm | Robota | Rodovský |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Robota |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 706-707. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Robota |
Robota, původně každá práce hmotná vůbec, v užším smyslu práce povinná, k jejímuž konáni někdo právně zavázán jest. V Čechách od starodávna konaly obce za zřízení župního jisté r-ty zemi a knížeti. Z oněch byly nejhlavnější: hradozdění, práce při stavbě neb opevňování hradů zemských; stráž hradská, ostříhání hradů v míru i ve válce; stráž vojenská na pomezí, jmenovitě na pomezí bavorském v Šumavě; příseka, mýtění hustých lesů uvnitř země; dělání cest a stavění mostů. Z r-t knížecích jmenujeme: pojezdu neb povoz, t. j. poskytování povozů ku potřebám dvora na cestě; průvod, provázení koní knížecích od hradu k hradu; nocleh, dávání příbytku knížecímu komonstvu na cestách; nářez, t. dávání masa ku potřebám dvora knížecího; osep, t. dávání píce koním knížecím na cestách, konečně dávky a služby za příčinou lovů knížecích. Jak obtížné byly tyto r-ty, snadno sobě pomysliti, pročež záhy jeví se snaha takové povinnosti se zprostiti. Nejprve propůjčováno osvobození od nich statkům klášterním a duchovním vůbec, pak i jednotlivým statkům světským osobám náležejícím, později připuštěno i vykupování se z nich, tak že časem tyto r-ty úplně pominuly.— Rozdílná od těchto; byla r. panská, t. j. konání jistých prací vrchnostem za užívání statků od nich propůjčených, o čemž v. čl. Poddanství. Až do bitvy Bělohorské byla tato r. dosti mírná, potom ale jí velice přitíženo jest proti právu, z čehož lid selský nejednou se bouřil. Teprva v minulém století uvolněno poněkud toto břemeno selského lidu, až konečně za našich dnů r. vyvazením pozemků za své vzala.