Vlastenský slovník historický/Rejsek

Údaje o textu
Titulek: Rejsek
Autor: Jakub Malý
Zdroj: Vlastenský slovník historický. Rohlíček & Sievers, 1877. S. 696-697.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Matěj Rejsek

Rejsek (Raysek) Matěj, kameník a stavitel, narozen okolo r. 1445 v Prostějově na Moravě, vzdělav se v literním umění stal se bakalářem a byl asi od r. 1470 předním správcem školy Týnské na Starém městě Pražském. Vycvičiv se záhy sám od sebe v rejsování a kamenictví provozoval soukromě umění to s takovým účinkem, že obrátil na sebe veřejnou pozornost. Pročež když Staroměstští začali stavěti novou věž u Králova dvoru (nyní Prašnou věží zvanou), svěřivše to dílo mistru Václavovi kameníku, přidali mu r. 1476 Matěje bakaláře, aby vytesával sochy a obrazy k té věži, načež pracoval s počátku společně s Václavem o té věži, později pak svěřena celá stavba věže jedinému R-skovi, který ji vykonal tak výborně, že byla pokládána mezi nejozdobnější stavby Pražské. Nyní R. (tak zván, že uměl výborně rejsovati) vzdav se úřadu učitelského přistoupil k Staroměstskému cechu kamenickému, i získal si v krátkém čase nemalé jmění. Ze sochařských prací, jež R. té doby provedl, zachovaly se podnes: sanktuarium v chrámě sv. Ducha v Hradci Králové, gotická kazatelna v kostele městečka Kaňku a kamenný baldachin nad hrobem biskupa Luciana v chrámě Týnském. R však podnikal i celé stavby, a jmenovité pokračoval v stavbě velikolepého chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře od r. 1489 až do r. 1506, v kterémž musila se stavba zastaviti z nedostatku prostředků. R. přetvořil původní třílodní chrám v pětilodní, který ve svém spůsobu jest snad jediný v Evropě, dodělal svrchní část vysokého kůru v přeumělém spůsobu opěracích pilířů a oblouků, a ukončil klenutí kůrové. Kdy R. zemřel, není známo, ale r. 1510 již nebyl na živě. Byl to muž velice důvtipný, duch původní, pravý to samorostlý genius, který svými pracemi sochařskými a stavitelskými nemálo se přičinil k vyvinutí se české školy umělecké, jenž za panování krále Vladislava II. v Čechách a na Moravě tak zdárně zkvetla.