Vlastenský slovník historický/Pflug

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Petržilka	Pflug	Philadelphus

Údaje o textu
Titulek:	Pflug
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 611-612.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pluhové z Rabštejna

Pflug z Rabšteina, starožitná panská rodina, která již v XIII. století v Čechách a Němcích zboží pozemská držela a vysoké úřady zemské zastávala, psala se od hradu Rabšteina v Plzeňsku, v jehož držení byla prý již r. 1200. Již ku konci XIII. a na začátku XIV. století připomíná se Oldřich P. z Rabšteina, jenž byl 1319—32 podkomořím království českého a v nebytí krále Jana v zemi několikráte místodržícím v Čechách. Z členů té rodiny vynikli dále: Prokop P. z Rab., muž vysoce vzdělaný, rozšafný a vážený, přítel Eneáše Sylvia, jenž míval platné účastenství ve všelikých veřejných věcech. Roku 1453 jmenován od krále Ladislava nejvyšším kancléřem království Českého, kterýž úřad i za krále Jiřího až do r. 1468 zastával. Od krále toho vysílán byl v důležitých poselstvích k papeži (1462), králi Matiášovi (1468) a jinam, a zemřel 11. dub. 1472. Bratr jeho Jan, oddav se stavu kněžskému, stal se v Italii doktorem práv, protonotářem a referendarem papežským, vrátiv se r. 1457 do vlasti jmenován jest kanovníkem u sv. Víta na hradě Pražském a proboštem Vyšehradským. Roku 1458 a 1461 vyslán byl od krále Jiřího do Říma, aby jej smířil s papežem; že však nedostál úloze své, zanevřel naň král Jiří, načež přestoupil Jan ke straně krále Matiáše (1469), a byv od něho jmenován kancléřem království Českého vzat jest ke dvoru do Budína, kde r. 1470 zemřel. Hanuš P. z Rab. byl jedním z nejbohatších a nejvzácnějších pánů českých za králů Vladislava II., Ludvíka a Ferdinanda I., od kterých obdržel nadání na hory stříbrné, zlaté a cínové na svých statcích v severozápadních Čechách, přičinil se r. 1526 platně k zvolení arciknížete Ferdinanda za krále, byl v letech 1527—35 hejtmanem německých len koruny České, 1528 maršálkem dvora královského, 1533—37 nejvyšším kancléřem království Českého. Jsa od krále Ferdinanda často potřebován ve veřejných jednáních té doby obdržel od něho rozličné milosti. Město Bečov, ve válkách husitských skoro docela zpuštěné, v nově vystavěl, v Slavkově založil tak zvané Nové město, vystavěl tam kostel, školu a jiné veřejné budovy, a zemřel 14. srp. 1537 bezdětek. Rozsáhlé statky jeho zdědil jeho synovec Kašpar P. z Rab., který, byv od stavů českých, když r. 1547 odepřeli králi pomoc proti spolku Šmalkaldskému, zvolen za vůdce vojsk jejich, po nešťastné bitvě Mühlberské jest odsouzen cti, statku a hrdla, načež se utekl do Míšně, kde r. 1567 zemřel. O deset let dříve zemřel Vojtěch P. na Hostouni, poslední muž české větve rodu svého. V sousedních zemích německých, jmenovitě v Bavořích a v Sasku, kvetli P-ové ještě dále. Bavorští P-ové jakožto nepřátelé husitství činili v XV. století mnohé nájezdy do Čech a účastnili se horlivě křižáckých výprav proti Čechům.