Vlastenský slovník historický/Petra sv. kostel

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Míšensko (dodatek)	Petra sv. kostel	Řád práva zemského

Údaje o textu
Titulek:	Petra sv. kostel
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 959-960. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kostel svatého Petra na Poříčí
Související články ve Wikipedii: Bazilika svatého Petra a Pavla, Kostel svatého Petra a Pavla (Zderaz)

Petra sv. kostel 1) na Vyšehradě, založený od knížete Vratislava II. r. 1070 s kapitulou při něm, vyňatou z pravomocnosti biskupa Pražského a bezprostředně podřízenou papeži. Vratislav kapitolu bohatě nadal a chrám velmi nákladně vystavěl. Soběslav I. ještě nádherněji ozdobil kostel a nadání kapitoly rozmnožil. Z pozdějších panovníků byli zvláštními dobrodinci kapitoly Vyšehradské kníže Fridrich, pak králové Přemysl Otakar I. a Jan, kteří statky o výsady její znamenitě rozhojnili. Mezi jiným náležel kapitole od r. 1135 kostel Týnský jakožto špitální, a když při něm zřízena fara, býval farářem vždy děkan Vyšehradský, který se dával zastupovati střídníkem. V XIII. století nastala kapitole dlouhá rozepře o podací kostela Týnského s měšťany Pražskými. Kapitola Vyšehradská zřízena byla hned s počátku zcela na spůsob kapitoly kostela Pražského, a v čas květu jejího bývalo prý při chrámu tom ustanoveno až 350 duchovních osob. Též nacházela se při ní, snad hned od počátku založení jejího, podobná škola, jako při katedrálním kostele Pražském. Od Václava I. byli proboštové Vyšehradští skoro bez přetržení nejvyššími kancléři království Českého, a v důstojenství šli hned za biskupem Pražským. Roku 1249 kostel sv. P. vyhořel a musil býti znova vystavěn, za Oty Braniborského pak byly statky kapitolní strašně pohubeny. Karel IV. kostel nákladně obnovil. Za válek husitských přišla kapitola Vyšehradská o velikou část svých statků, ano kanovníci jeden čas odstěhovali se, a r. 1473 odevzdán kostel utrakvistům. Ti však jenom na krátko zůstali v jeho držení, neboť kanovníci se brzy zase vrátili. Zchudlá však kapitola od těch dob nikdy více se nezmohla. V XVI. a XVH. století jest kostel dle vlaského spůsobu přestavěn. Neodvislost kapitoly Vyšehradské od arcibiskupů Pražských přestala r. 1763. — 2) Kostel sv. P. na Poříčí v Praze založen byl již za Vratislava II. a náležel Němcům zde osedlým co farní. Roku 1215 usadili se při něm křižovníci řádu německého, ale již po 20 letech přestěhovali se odtud k sv. Benediktu na Staré město. Po nich uvedeni jsou k sv. Petru od kněžny Anežky bratří špitálníci od sv. Františka, kteří tu měli veliký špitál (nynější biskupský dvůr). Bratrstvo toto proměnilo se pak v řád křižovníků s červenou hvězdou, který r. 1252 zde v kostele sv. P. slavným spůsobem své řeholní znamení přijal, a potom do nynějšího sídla svého na Starém městě u mostu se přestěhoval, podržev nicméně ve správě své kostel sv. P.. Při kostele tom nacházela se theologická škola, jejížto utrakvističtí žáci r. 1419 o posvícení seprali se s katolickými žáky školy Zderazské, z čehož zbouřivše se osadníci vyhnali faráře Mikuláše křižovníka a dosadili na jeho místo kněze podobojí. V XV. století jest kostel slohem gotickým přestavěn, i udržel se při řádu křižovnickém až dosud. — 3) Kostel sv. P. na Zderaze v Praze připomíná se již v XI. století, a dle pověsti byl prý v něm pohřben Zdirad, zabitý r. 1090 před Brnem milostník krále Vratislava, po němž i to místo nazváno. Roku 1190 uvedeni jsou k tomu kostelu od Kojaty a Všebora, synů Hrabišových, křižovníci božího hrobu a klášter jejich bohatě nadán, kteréžto nadání od pozdějších dobrodinců ještě jest rozmnoženo. Tito křižovníci na místě původního kostelíčka vystavěli chrám nádherný, jehož vysoký kůr byl r. 1276 vysvěcen. Klášter jejich zkvětl velice, a mimo jiné podřízen mu byl též špitál téhož řádu v Nise ve Slezsku. Byla při něm i škola theologická. Roku však 1414 Husité zpustošili klášter i chrám, od kteréž doby se více nepovznesly k předešlé znamenitosti. Roku 1722 vystavěli křižovníci nynější chrám, který po zrušení kláštera r. 1785 zpustnul.