Vlastenský slovník historický/Opole

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Opočno	Opole	Oprávce

Údaje o textu
Titulek:	Opole
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 584. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Opolí
Související články ve Wikipedii: Opolské knížectví

Opole, něm. Oppeln, město v pruském Slezsku, druhdy hlavní město knížectví Opolského, jak nazývala se od r. 1201 ona část Slezska, již měl v držení Měčislav, praotec všech knížat hornoslezských. Během času rozděleno jest Opolsko na více částí, jichž držitelé psali se všickni knížaty Opolskými, jmenujíce se při tom dle sídel svých pány Těšínskými, Bytomskými a t. d.; jenom severní planina podržela název vlastního k. O. Všecky tyto části zase v jedno spojil Boleslav III. okolo r. 1360, což tak zůstalo až do vymření jeho rodu Janem II. r. 1532. Tento získal r. 1531 také Ratibořsko mocí dědičné smlouvy s posledním knížetem Ratibořským Valentinem, a po jeho smrti spadlo Opolsko i Ratibořsko na korunu Českou. Oboje dáno do zástavy Jiřímu markraběti Anspašsko-Braniborskému, ale r. 1551 zase vyplaceno. Toho roku přislíbeno ve prospěch Jana Sigmunda Zápolského matce jeho Isabele, ale nedostalo se v její držení pro porušení smlouvy s její strany. Roku 1598 postoupil Rudolf II. obě země za Sedmihradsko Sigmundovi Batorovi; než ten uprchl z Opole ještě téhož roku. Roku 1622 opakovalo se podobné postoupení ve prospěch Gabriele Betlena, které však pro věrolomnost knížete toho přestalo také již za rok. V letech 1645—66 byly obě země v zástavě králů Polských. Paměti hodné jest Opolské zřízení zemské, sestavené od stavů r. 1561, které jedině „jazyk český aneb tomu jazyku srozumitelnou řeč“ za jazyk zemský připouští.