Vlastenský slovník historický/Opavské knížectví
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Opava | Opavské knížectví | Opočno |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Opavské knížectví |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 583. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Opavské knížectví |
|
Opavské knížectví, druhdy část Moravy, téměř na 59□ mílích rozlehlá oblast řeky Opavy, obývaná původně česko-moravskými Holasici, která tvořila druhdy tři župy: Hlubčickou, Holasickou a Hradeckou. V XIII. století dostaly se některé částky těchto žup, celkem něco přes 6□ m., v držení biskupův Olomouckých, ostatek ustanoven r. 1261 od krále Přemysla Otakara II. za knížecí úděl nemanželského syna jeho Mikuláše, který se stal prvním knížetem Opavským. Časem rozděleno jest O. k. na tré částí, knížectví Hlubčické, Krnovské a O., při čemž na toto vlastni k. O. připadalo pouze 18□ m. Když pak knížata Opavští stali se také knížaty Ratibořskými, staveno jest celé Opavsko, kdežto již knížectví slezská ku koruně České náležela, do řady zemi slezských. Proto však nicméně Opavsko v příčině správy církevní, jazyka a práva obecného nepřestalo hleděti k Moravě, odkudž bralo naučení v ústavních i soudních věcech záhadných. Do svých zvláštních desk zemských zavedli stavové jazyk český již r. 1419, kdež pak potrval déle než v samých Čechách a na Moravě. V rodě Přemyslovců zůstalo O. k. až do r. 1464, načež přešlo v držení knížete Viktorina, syna krále Jiřího. Ten však musil r. 1485 zem svou postoupiti králi Matiáši Uherskému, obdržev za ni rozličné statky v Slavonsku. Ale již r. 1501 musil poboční syn Matiášův Jan Korvin postoupiti Opavsko Sigmundovi, bratru krále Českého Vladislava, Sigmund pak, stav se r. 1511 králem Polským, vrátil je koruně České. Od té doby dlouho bylo spornou otázkou, kam vlastně Opavsko náležeti má, zdali k Moravě nebo k Slezsku. Roku 1614 král Matiáš udělil O. k. Karlovi z Liechtenšteina, a vykázal mu místo mezi knížaty slezskými; avšak stavové neuznali ho za zeměpána, až teprv po bitvě Bělohorské, ale ani tenkráte slyšeti nechtěli o vřadění do Slezska. Teprv r. 1659 tak zvaným „akordem“ se zemí svou do Slezska se zapsali, a od r. 1687 posílali již také svého zvláštního posla vedle knížecího na sněmy Vratislavské. Roku 1671 oktrojováno k. O-skému a Krnovskému nové zřízení zemské, ale stavové dovedli toho, že roku 1684 odstraněna jest oktrojírka a umluveno obnovené zřízení Leopoldovo. Při rodu Liechtenšteinském zůstává O. k. doposavad.