Vlastenský slovník historický/Ojvín
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Ojíř z Očedělic | Ojvín | Okoř |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Ojvín |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 577. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Ojvín (hrad) |
Ojvín, hrad a klášter znamenitý v saské Lužici, míli od Žitavy, na strmé a rozsáhlé skále, druhdy bezprostředně k Čechám náležitý. Karel IV. oblehl hrad O. jakožto hnízdo loupežnické, a dobyv ho odevzdal jej městu Žitavě, ale r. 1369 odevzdal jej mnichům coelestinům k vystavění si tam kláštera, jehož kostel byl r. 1384 vysvěcen a od Karla hojnými výsadami obdařen. V XV. století zakoušeli mniši mnohých příkoří za dob válečných. Konec kláštera učinila reformace, když za posledního převora Gottschalka († 1568) mniši buď učení Lutherovo přijali anebo do jiných klášterů se přesídlili. Statky klášterní potáhla na sebe komora česká, a Maximilian II. roku 1574 hrad i klášter O. městu Žitavě odprodal. Roku 1577 shořel O. bleskem zapálen, od kteréž doby v zříceninách leží.