Vlastenský slovník historický/Očko
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Očistníci | Očko | Odboj |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Očko |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 574. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Jan Očko z Vlašimi |
Očko, staročeské osobní jmeno mužské. Nejznámější jest Jan O. z Vlašimi, druhý arcibiskup Pražský (1364—80), důvěrný přítel Karla IV. jejž roku 1353 provázel do Vlach, a který mu pomohl k biskupství Olomouckému, z něhož pak zvolen 12. čce 1364 jednohlasně od kapitoly Pražské za arcibiskupa. V postavení tomto vynasnažoval se horlivě jak o hmotný tak o duševní pokrok národu českého, hájil důrazně Miliče proti četným jeho nepřátelům u samého dvora papežského, a podnikal mnohé nákladné stavby. Jmenovitě na zámku Roudnickém, jejž byl předchůdce jeho Arnošt z Pardubic stavěti počal, dal dále pracovati, obyvatelům pak staré osady nařídil, aby se usadili na návrší proti zámku arcibiskupskému, kdež pro ně nové město založil; též obnoviti dal kapli Všech svatých na hradě Pražském, kde před svým povoláním na biskupský stolec Olomoucký byl proboštem. O. také založil a nadal špitál Panny Marie na Vyšehradě pro chudé, a na Hradčanech špitál ss. Antonína a Alžběty pro věkem sešlé duchovní z diécese arcibiskupství Pražského. Roku 1379 jmenován jest kardinálem, ale zemřel již 14. led. 1380 výše osmdesátník. O jeho rodu v. čl. z Vlašimi pánové.