Vlastenský slovník historický/Most
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Mosaika | Most | Moždíř |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Most |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 535–536. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Most (město) |
|
Most Hněvin, též prostě jen M., něm. Brüx, hražené město v někdejším Žatecku u paty vysokého vrchu, na němž viděti zříceniny hradu Landeswartu, připomíná se již od Kosmy při roce 1040, kdežto se ho zmocnilo vojsko německé přes Krušné Hory do Čech vpadlé. Na začátku XIII. století držel město Kojata syn Hrabišův (v Hrabišici), který je r. 1227 zapsal klášteru Zderazskému v Praze, Avšak r. 1233 zmocnil se města král Václav I., zavázav se k náhradě, kterou však nedal. Přemysl Otakar II. vrátil klášteru pouze právo podací při kostele Panny Marie, kteréž on pak provozoval až do roku 1447. Roku 1283 byl M. mezi oněmi městy a hrady, které mladý Václav II. musil poručníku svému Otovi Braniborskému zastaviti, aby se dostal na svobodu. Ale již téhož roku zprostil Václava soudní výrok říšských knížat povinnosti, vyplniti tuto výminku na něm vynucenou. Již r. 1253 měl M. komendu křižovníků s červenou hvězdou, Václav II. pak založil v městě klášter jeptišek řádu sv. Augustina, jenž trval až do r. 1782. Týž král daroval hrad a město M. Janovi z Michelsberka, ale brzy zase obé od něho vyměnil. Králové Jan, Karel a Václav IV. obdařili M. mnohými výsadami. Za času sporů tohoto posledního panovníka s povstalou proti němu panskou jednotou nacházel se M. v zástavním držení markrabí Míšenských s jednotou spolčených, zdá se však, že zase vyvazen byl. Avšak r. 1420 nanovo zastavil císař Sigmund M. markrabím Míšenským, kteří ubránivše jej před Husity zůstali v jeho držení až do r. 1459, kdež smlouvou Chebskou s králem Jiřím uzavřenou navrácen jest koruně České. Roku 1454 utrpělo město velikým požárem, načež mu král Jiří r. 1462 znamenitou pomoc učinil k opětnému jeho vystavění. Ještě hroznější neštěstí stihlo město ohněm 12. bř. 1515 vypuklým, kterým mimo všecka veřejná stavení stráven i farní chrám sv. Vavřince. S povolením papežským sbírány pak na něj příspěvky po celých Čechách i v zemích sousedních, načež r. 1517 znova jest vystavěn v gotickém slohu od Beneše z Loun. Roku 1582 zahubil zuřící mor na 1300 lidí ve městě. Roku 1595 koupilo město statek Kopisty panu Jiřímu z Lobkovic konfiskovaný. V dobách 30leté války, kdež město vícekrát jest od Švédů dobyto, vypáleno a zdrancováno, trpěl M. tak velice, že r. 1648 nebylo v něm ani jednoho měšťana, který by byl mohl daně platit. Roku 1651 pobořen jest hrad Landeswart. V potomních letech trvalého míru, ve kterém M. jenom r. 1680 morem v celé zemi panujícím a r. 1723 požárem zastižen byl, zotavilo se město tak dalece, že mohlo další statky zakoupiti.