Vlastenský slovník historický/Michala sv. kostel
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Michal | Michala sv. kostel | Michalec |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Michala sv. kostel |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 508–509. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kostel svatého Michaela archanděla (Praha) |
|
Michala sv. kostel 1) na Starém městě Pražském při Malém rynku a Sirkové ulici, od r. 1786 zrušený a soukromníkům prodaný, byl již r. 1311 farním, a patronat jeho náležel králi. Asi roku 1334 daroval král Jan podací jeho klášteru Zderazskému. V kostele tom Jan Hus v prvním čase po svém vysvěcení častěji kázal, a poněvadž tehdejší farářové, Bernard, řeholník Zderazský, od r. 1406 pak Křišťan z Prachatic, byli osobní přátelé Husovi, propůjčovali farní místnosti k častým schůzím a důvěrným rozmluvám jeho s mistry, a jmenovitě se Štěpánem z Pálče. Roku 1411 jediné v tomto kostele a v kostele sv. Benedikta ze všech chrámů Pražských nebyla s kazatelny ohlášena klatba na Husa. Roku 1413, když král Václav dolehal na smíření církevních stran, odbývala se na faře Svatomichalské schůze obapolných důvěrníků. Roku 1414 v kostele sv. M. často kázával mistr Jakoubek, a kostel ten byl jeden z prvních, v kterém podáváno pod obojí spůsobou, i zůstal napotom utrakvistickým až do bitvy Bělohorské. Po té dostali jej serviti, kteří při něm založili klášter, kostel pak obnovili v slohu oné doby co nejnádherněji, tak že až do svého zrušení byl jedním z nejkrásnějších kostelů Pražských. — 2) Kostel sv. M. v Opatovicích na Novém městě Pražském, nyní protestantský, vystavěný asi r. 1182 v tehdejší vsi Opatovicích, jmenuje se již před r. 1318 farním; avšak fara tato byla tak chuda, že biskup Pražský Jan IV. († 1343) dovolil, aby spojena byla s nedalekou farou sv. Vojtěcha. Jak dlouho spojení to trvalo, není známo. Podací, zdá se, že náleželo Pražskému arcijahenství. Kostel trval až do cís. Josefa II., který jej zrušil, načež jej koupila Pražská luteránská obec německá.