Vlastenský slovník historický/Medek

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
z Mečkova	Medek	Melantrich

Údaje o textu
Titulek:	Medek
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 498. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Martin Medek z Mohelnice

Medek 1) z Krymlova, Václav, narozen na začátku XVI. stol. v Písku, odkud se také Písecký psával, studoval v Praze, kdež se stal r. 1521 bakalářem a 1524 mistrem svob. umění, načež od roku 1525 byl profesorem tamtéž, a r. 1530 a 1531 děkanem filosofické fakulty. Roku 1527 byl též proboštem koleje Karlovy, ale téhož roku, když v městech Pražských nastalo pronásledování luteránů, jest i on vsazen do vězení a držán v něm osm měsíců. Byv propuštěn navrátil se zase k profesuře, kterou však r. 1534 opustiv oženil se a stal se sousedem Nového města Pražského, kdež spravovav rozličné obecní úřady stal se konšelem a konečně i primatorem. Avšak i napotom zůstával v úzkém spojení s učením Karlovým, a když se později jednalo o obnovení a zvelebení university, byl mezi komisary od Ferdinanda I. k tomu povolanými. Roku 1544 nadán jest erbem a predikatem z Krymlova. M. zemřel co primator Novoměstský 22. čce 1567. — 2) Martin M., arcibiskup Pražský, narozen v Mohelnici na Moravě v první polovici XVI. století, vzdělal se v Olomouci, a byv na kněžství vysvěcen kaplanoval u svého krajana Antonína Brusa, později arcibiskupa Pražského, na to byl farářem v Příboře a v Mohelnici, pak kanovníkem v Brně a kapitulním děkanem tamtéž, r. 1577 stal se proboštem v Hoře sv. Hypolita a na to velmistrem řádu křižovnického v Praze, po smrti pak jmenovaného Antonína Brusa povýšen na arcibiskupství Pražské, na kterouž hodnost byl r. 1581 vysvěcen. M. byl muž velmi nábožný a vzdělaný, pohlížel hlavně k obnovení a zvelebení zašlých kostelů a klášterů katolických, a dal jmenovitě vykopati ze zřícenin kláštera Sázavského a přenésti do Prahy pozůstatky sv. Prokopa. O jeho nevšední učenosti a rozšafnosti vydávají svědectví hojné listy jeho k tehdejším papežům, kardinálům, nunciům a jiným vznešeným osobám, které nad to zavírají v sobě důležitá data k vylíčení politických a církevních poměrů tehdejších.