Vlastenský slovník historický/Matouš Trenčanský

Údaje o textu
Titulek: Matouš Trenčanský
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 493–494.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Matúš Čák Trenčanský

Matouš Trenčanský, uherský velmož z rodu Csáky, narozen 1252, velel na Moravském poli jednomu oddělení uherského vojska císaři Rudolfovi proti Přemyslu Otakarovi II. na pomoc poslaného, později pak při tažení Ondřeje III. do Rakous králi tomu platné služby proukázal, začež obdržel od něho hrad a město Prešpurk k dědičnému držení. Po vymření Arpadovců volen jest hlavně jeho přičiněním na trůn uherský král český Václav II., který Uhrům na místě svém poslal svého syna. Ten M-e učinil palatinem a daroval mu r. 1302 celou stolici Trenčanskou s právem dědičným, odkud on M-em T-m psáti se počal. M. věrně sloužil králi Václavovi proti Karlu Robertovi, od protivné strany do země povolanému, i byl mu nejhlavnější podporou v Uhřích. Teprv po dobrovolném odstoupení Václava uznal Karla Roberta za krále, který mu za to daroval mnohé zámky, i Vyšehrad a město Komárno. Tak založil si M. neodvislé panství na Slovensku, vypisoval daně, bil svou minci, zřídil si skvostný dvůr, ano pokoušel se i o sňatek s princeznou Rakouskou pro syna svého Jana. V tak mocném postavení vzdoroval M. konečně i samému králi, který sice vojsko jeho r. 1312 u Rozgoně na hlavu porazil, ale jsa na jiných stranách zaneprázdněn smířiti se s ním musil. Roku 1315 učinil M. vpád do Moravy, aby krále Českého Jana zdržel od pomáhání Ludvíkovi Bavorskému proti Fridrichovi Rakouskému, jest však u Holíče od Čechů poražen. M. zemřel 1318 anebo 1319, a poněvadž jeho syn, jak se zdá, ještě před otcem zemřel, tedy země jeho zase králi Uherskému připadly.