Vlastenský slovník historický/Marie
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Marchek | Marie | Marie Panny kostel |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Marie |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 482. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Marie Uherská | |
Související články ve Wikipedii: Marie Habsburská |
Marie 1) starší dcera krále Uherského a Polského Ludvíka Velikého, r. 1379 zasnoubena se Sigmundem, drahým synem Karla IV., nastoupila 1382 po smrti otce svého vládu v Uhřích, an mladší sestra její Hedvika obdržela za svůj podíl Polsko. Poněvadž však dovolovala příliš mnoho vlivu v panování matce královně Alžbětě a palatinovi Mikuláši Garovi, vůbec nenáviděným, přinutili ji magnáti uherští odříci se koruny ve prospěch Neapolského krále Karla III., avšak po brzké smrti tohoto ujala vládu opět. Ale Jan Horvat, bán Charvátský, chtěje pomstiti smrt Karlovu, přičítanou úkladům jemu od královny strojeným, zmocnil se Gary i král. rodiny, dal palatina stíti, královnu vdovu utopiti a M-ii na pevném hradu Krupě v Charvátsku uvězniti. Odtud vysvobodil ji ženich její Sigmund a pojav ji za manželku stal se tak králem Uherským. M. zemřela r. 1392, nezůstavivši žádných děti. — 2) M. královna Česká a Uherská, dcera krále Španělského Filipa I. a sestra císařů Karla V. a Ferdinanda I., zaslíbena jest r. 1515 od děda svého císaře Maximiliana I. Ludvíkovi, synu Vladislava krále Českého a Uherského, an zároveň dcera tohoto Anna zaslíbena v manželství vnuku císařovu Ferdinandovi. Skutečně oddána jest M. Ludvíkovi r. 1521 a následujícího roku v Praze na království české korunována. Po zahynutí manžela svého u Moháče žila pak v Bruselu co vladařka Nizozemská.