Vlastenský slovník historický/Malín

Údaje o textu
Titulek: Malín
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 473–474.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Malín

Malín, vesnice v okresu Kutnohorském, osada starožitná, kde se již záhy připomíná zvláštní farář. Roku 1101 poražen jest u M-a Oldřich kníže Brněnský od knížete Českého Bořivoje II., proti kterémuž byl povstal, chtěje ho s trůnu svrhnouti. V XIII. století začaly se u M-a dělati první hory v té krajině, a to byl začátek Kutné Hory. M. byl tehdáž statný městys, a farář jeho měl až do XV. století přidělenou správu Kutnohorských kostelů a kaplí, až r. 1425 stal se patronem jejich klášter Sedlecký. Farář dostával za to z dolů Kutnohorských ročně 80 hřiven stříbra. Roku 1413 dopustila se nevázaná chasa Kutnohorských havířů veliké výtržnosti na M-ě. Někteří totiž z nich, jdouce v neděli po sv. Jakubu na posvícení do M-a vešli cestou, nejspíše podnapilí, do jednoho pole na lusky, odkudž je majitel pole zahnal. Zahnaní vrátili se do Hory, a přivedše s sebou několik prý tisíc jiných havířů, čeládky to pro svou rozpustilost a bujnost pověstné, obstoupili městečko M. a zapálili je. Kdo z něho utíkati chtěl, žádného nepustili, a tak tu veliký počet lidí přišel o život, dílem od horníků pobitých, dílem v ohni zahynulých. M. sám celý vyhořel a potom delší čas pust zůstal. Pole to dosavad se jmenuje Servanov. Osudy M-a za války husitské splývají s osudy kláštera Sedleckého. M. jest rodištěm českého církevního dějepisce Bohuslava Bílejovského.