Vlastenský slovník historický/Majestat

Údaje o textu
Titulek: Majestat
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 469.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Majestat, z lat. majestas 1) nejvyšší, nikomu nepoddaná moc a hodnost, jmenovitě jaká se přikládá panovníkům zemským, veličenství. V XV. století začalo se slova M. užívati též co titule panovníků vyššího řádu, jako císařů a mocnějších králů, jejž Čechové v jazyku svém vyjadřovali slovem Velebnost. — 2) M. znamenal též starým Čechům zevnitřní lesk nejvyšší moci a její příznaky. Čteme-li ve starých spisech, že císař neb král „seděl ve svém m-u“, rozumí se, že seděl na trůnu s korunou na hlavě ve vší skvostné úpravě svého důstojenství. — 3) Jakožto znak moci svrchované slove m-em též pečeť císařská neb královská (list s m-em, m. zlatý na list přivěsil), ba 4) sám list takovou pečetí opatřený, jako na př. Rudolfův m. na svobodu náboženství, o němž viz článek následující.