Vlastenský slovník historický/Mýto Vysoké
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Mystopol | Mýto Vysoké | Mže |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Mýto Vysoké |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 538. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Vysoké Mýto |
Mýto Vysoké, město v někdejším Chrudimsku, založené asi v první polovici XIII. století, stalo se po zaniknutí hradu Vratislavi sídlem prvé župy Vratislavské, potom Mýtské župy. Přemysl Otakar I. nadal M. právem městským po spůsobu německém a udělil mu hojných svobod. Roku 1307 dostalo se M. s jinými městy v užívání královně vdově Alžbětě. Roku 1316 ve válce vzniklé mezi králem Janem a přáteli Jindřicha z Lipé pro zatknutí tohoto dostalo se M. v moc královskou a bylo později zastaveno, z kteréž zástavy je však r. 1333 markrabě Karel vybavil. Po smrti Karla IV. držela M. jeho vdova císařovna Alžběta. Roku 1421 vzdalo se M. dobrovolně vojsku Pražskému. Husité, zkazivše klášter minoritský a klášter klarisek, učinili zde hejtmanem Diviše Bořka z Miletínka. Od té doby přidrželo se M. věrně učení husitského; v bitvě u Lipan bojovali Mýtští po straně měst. Roku 1437 potvrdil císař Sigmund městu jeho výsady. Roku 1547 pokutováno jest M. spolu s jinými odpořilými městy ztrátou výsad a statků, které mu později s části jsou navráceny. V době 30leté války trpělo město velice nejdříve ubytováním vojsk, načež r. 1627 násilně provedena jest reformace katolická, pak opětovaným drancováním od Švédů, a to v té míře, že po ukončení války nalezalo se v městě ke 200 domů pustých a pohořelých, z kteréžto zpustlosti se M. jen ponenáhlu zotavovalo. M. bylo několikráte zastiženo zhoubnými požáry: r. 1400 zkaženo téměř celé město ohněm, 1461 shořelo 133 domů, 1517 opět 132 domů, 1700 konečně 182 domů a tři brány s věžmi.