Vlastenský slovník historický/Louda

Údaje o textu
Titulek: Louda
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 457.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Matěj Louda z Chlumčan

Louda z Chlumčan Matěj, hejtman táborský, studoval r. 1409 v Praze a záhy přilnul k mužům hlásícím opravy v církvi, stav se horlivým Táboritou byl 1420—36 hejtmanem v Pisku a požíval u souvěrců svých takové vážnosti a důvěry, že svěřena mu obecní pokladna Táborův k opatrování a řízení. Při vší své horlivosti pro učení táborské vyznamenával se L. takovou nestranností a mírností, že jej všecky nepřátelské strany za opravce a smírce volívaly. Od roku pak 1431 až do r. 1437 volen byl vždy a opět mezi plnomocníky vyjednávající se sborem Basilejským. Když r. 1432 jeda do Basileje k Norimberku se blížil, dal vztýčiti na voze korouhev táborskou, což mnohým Němcům zdálo se býti pychem i spůsobilo nemalé kvašeni lidu, pročež L. ku prosbám svých průvodců německých schoval tu korouhev a neukazoval jí na cestě více. Když poselství české 16. led. 1433 uvedeno do sboru, L. jav se první mluviti ve jmenu krajanů svých dobrořečil Bohu i sboru, že Čechové mohou se ospravedlniti z křivých nářků, omlouval války Čechův k obhájení svému vedené a osvědčoval ochotnost, nepotýkati se napotom nežli slovy a důvody z písem svatých. Téhož roku 11. srpna řečnil opět, a získal si povahou svou i jednáním líbezným lásku a úctu celého sboru, tak že r. 1343, když se octnul v zajetí u Albrechta Rakouského, sbor vymohl propuštění jeho. Když konečně r. 1436 Sigmund za krále přijat do Prahy přijel a úřady zemské obsadil, učiněn jest L. hofrichtéřem měst královských. Ve vykonávání toho úřadu přijel L. téhož roku do Prachatic a sadil tam obecní radu. Zastávaje ten úřad až do své smrti stal se L. měštěnínem Starého města Pražského, obdržel od Sigmunda Smolnici v zápisné držení, a r. 1451 založil na universitě Pražské zvláštní kolej, která potom slula kolejí Loudovou. L. zemřel buď téhož roku aneb o málo později. Balbin připisuje mu jakousi historii svého věku, avšak buď jen omylem, anebo dílo to přišlo nazmar, neboť nikde jinde nečiní se o ní zmínky.