Vlastenský slovník historický/Litva
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Liturgie slovanská | Litva | z Lobkovic |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Litva |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 446. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Litva |
Litva zasahovala do dějin českých za válek husitských dosti důtklivě, když r. 1421 na sněmě v Kutné Hoře odbývaném Vitold, veliký kníže Litevský, přijat jest za krále Českého, k němuž vypraveno slavné poselství, které však na cestě v Slezsku jest zajato a vydáno v moc krále Sigmunda. Vitold po delším váhání odhodlal se r. 1422 přijmouti korunu Českou, i ustanovil prozatím synovce svého Sigmunda Korybutoviče za vladaře na svém místě. Ale brzy odvrátil se Vitold od Čechův a netoliko jim k domluvě císaře Sigmunda odňal podporu svou, nýbrž r. 1424 i válku jim opověděl. — Trvalejší a vydatnější byl vliv kulturní, jejž Čechové měli na L-vu. Již roku 1397 totiž královna Polská Hedvika založila v Praze při vysokém učení kolej pro studující Litvany, kterými se mělo učení křesťanské utvrzovati ve vlasti jejich nedávno ještě pohanské. Během XV. století pak rozšířil se jazyk český na východ netoliko do Polska, než i na L-vu, a takové obliby tam došel, že v obou těchto zemích stal se jazykem diplomatickým.