Vlastenský slovník historický/Litold
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Litice | Litold | Litoměřice |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Litold |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 443–444. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Litold Znojemský |
Litold, Lutold, syn knížete Českého Konrada I., obdržel od otce svého, když tento r. 1092 na český stolec dosedl, za úděl svůj knížectví Znojemské, kdežto staršímu bratru jeho Oldřichovi dostalo se Brněnsko, Ale r. 1099 Břetislav II. oběma bratřím země jejich odňal, načež L. vzal útočiště své do Rakous, kde nějaký čas meškal u hraběte Gottfrieda na hradě Rakousy zvaném, nedaleko pomezí moravského. Brzy však lid Gottfriedův z hradu vyhnav sám jej opanoval a odtud vpády do Moravy činil. Proti němu vypravil se r. 1100 Bořivoj, na ten čas kníže Brněnský, a hrad Rakousy těsně sevřel. L., nemoha se pro nedostatek potravy na hradě udržeti, tajně prchl, načež se hrad vzdal. Když pak téhož roku po smrti Břetislava II. Bořivoj do Čech se odebral, aby po něm na stolec knížecí dosedl, oba bratří, Oldřich i L., vrátivše se do Moravy zmocnili se opět svých údělů, knížectví Brněnského a Znojemského, a r. 1101 Oldřich, jsa nejstarší z rodu Přemyslova, vtrhl bratrem svým provázen s vojenskou mocí do Čech, aby právo své na trůn proti Bořivojovi provedl. Výprava jeho sice nezdařila se, ale oba bratří nicméně ponecháni jsou při svých údělech, a r. 1109 společně založili klášter Třebický. L. zemřel 1112, zůstaviv nezletilého syna Konrada, který potom také byl knížetem Znojemským.