Vlastenský slovník historický/Literák
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Literácké bratrstvo | Literák | Literatura česká |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Literák |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 438–439. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Literátská bratrstva |
Literák, též literát, člověk umějící čísti a zpívati, jací před službami božími a při nich v kostele žalmy a písně prozpěvovali. Povstali po skončených válkách husitských v XV. století ku pozdvižení nábožnosti, a byli s počátku ve městech a obcích velemocní muži, s většího dílu usedlí tam bakaláři a učenci, a jednoty jejich sluly bratrstva literácká, kůry literácké, majíce zvláštní své zákony a knihy, jakož i zvláštní jmění a zboží, často veliké ceny, neboť bývaly v závětech nábožných lidí hojnými odkazy obmýšleny. Obzvláště sobě zakládali na skvostných zpěvných knihách čili kancionalech, jaké jim nezřídka obce s velikým nákladem pořizovaly, a které, okrášleny pěknými malbami, byly pak chloubou kůru. Nejvíce rozšířeny byly tyto spolky v XVII. století, ale časem odchýlivše se od prvního chvalného účelu svého klesly v úpadek, když lidé lepšího vzdělání z nich se vytratili, a třída řemeslnická v nich opanovavši oddala se obžerství a nehospodaření. K tomu přistoupila v XVII. století zmáhající se nevěra, jakož i snaha jisté strany, vyhubiti vše co českého, a tak stalo se, že během století toho bratrstva literácká větším dílem za své vzala a jmění jejich namnoze školním nadacím připadlo. Zároveň i mnohé jejich kancionaly na zmar přišly řáděním vandalským. Na naše dni jen sem tam některý z těch spolků se zachoval, jako v Praze při hlavním chrámě sv. Víta, pak v Rakovníce.