Vlastenský slovník historický/Libice

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Liberec	Libice	Libštein

Údaje o textu
Titulek:	Libice
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 429–430. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Libice nad Cidlinou

Libice, nyní farní ves v někdejším Čáslavsku na pravém břehu Cidliny, která nedaleko odtud do Labe se ústí, druhdy hrad župní, jehož rozsáhlé zbytky dosavad se spatřují, a v X. století hlavní sídlo rozsáhlého panství Slavníkova, otce sv. Vojtěcha. L. jest jedna z nejstarších osad v Čechách, a již v Libušině soudu připomíná se Svatoslav „od Ljubice bielé“, který jest nepochybně první známý předek Slavníkovců. Po smrti Slavníkově († 981) sídleli na L-ci bratří sv. Vojtěcha v nedílnosti, až ve známém záští s Vršovci obležena jest od těchto r. 996 L. a 25. záři útokem dobyta. Obyvatelé hradu se utekli do kostela, avšak nepřátelé je odtud klamnými sliby vyloudivše potom všecky zrádně a ukrutným spůsobem povraždili, jediného kněze ušetřivše. Na to se Vršovci uvázali v hrad, který zůstal župním. Roku 1108 zabit na L-ci původem knížete Svatopluka Vršovec Božej se synem Božeporem. Od té doby L. neustále klesala, sídlem župy stala se Havraň a hrad zpustl, až konečně dostala se L. již co pouhá ves klášteru sv. Jiří na hradě Pražském. Později připadla L. komoře královské a spojena s panstvím Poděbradským.