Vlastenský slovník historický/Ladislav

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Lada	Ladislav	z Lamberka

Údaje o textu
Titulek:	Ladislav
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 420–421. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Ladislav Pohrobek

Ladislav Pohrobek, král Český a Uherský, vévoda Rakouský, syn císaře Albrechta II. a Alžběty, dcery císaře Sigmunda, která jej 12. ún. 1440, čtyry měsíce po smrti jeho otce, v Komárně porodila. Uhři zvolili si za krále Vladislava Polského, a též stavové čeští vykonali volbu nového krále, jenž padla na Albrechta vévodu Bavorského, který však koruny sobě podávané nepřijal. Tu roku 1442 usnesli se Čechové na sněmě, aby vyjednáváno bylo s královnou Alžbětou i s králem Římským Fridrichem III., poručníkem L-ovým, o výminky, pod kterými by tento měl přijat býti za krále. Královna Alžběta nedlouho na to zemřela, a když vyjednávání s Fridrichem po více letech k žádnému konci se neschylovalo, zvolen jest r. 1452 Jiří Poděbradský za správce zemského, a také od L-a, jejž mezi tím Fridrich byl z moci své propustil a Čechové za krále přijali, v úřadě tom až do jeho zletilosti potvrzen. Na to jest L. r. 1453 v Praze slavně na království České korunován. Tak učiněn konec anarchii panovavší od smrti Albrechta II., a znova otevřen soud zemský, od mnoha let odpočívavší. Zemi navrácena jest veřejná bezpečnost, následkem čehož zdvihl se obchod i všeliké živnosti, a Čechy počaly nanovo oplývati blahobytem. Správce zemský těšil se z plné důvěry mladého krále, a při tom pečoval všemožně o to, aby L. se naučil česky a obvykl tudy více národu Českému. Roku 1454 odebral se L. v průvodu Jiřího Poděbradského do Vratislavi, kdež přijal hold Slezanů, a r. 1455 do Rakous, kde v Novém Městě za Vídní měl odbýván býti veliký sjezd za příčinou obmýšleného tažení proti Turkům, kteří se 1453 byli zmocnili Cařihradu a tak císařství Řeckému konec učinili. Ale sjezd ten nevydařil se pro nesvornost knížat, a L. potom hlavně zaměstnával se záležitostmi uherskými, kde nejvyšší moc vykonával gubernator Jan Hunyady, a rozepří, jakou měl s císařem Fridrichem od času svého vybavení z jeho poručnictví. Tato přiostřovala se tak velice, že L. až k válce s císařem se strojil, která však zamezena jest a spor urovnán prostředkováním Jiřího Poděbradského. V Čechách mezi tím správce zemský šťastně válčil s knížaty Saskými o jisté hrady, města a statky koruny České, které se nacházely v jich držení, a jmenovitě dobyl na nich města i hradu Mostu. Potom potřel válkou i Jana Koldu, dávného zhoubce zemského, který se protivil nálezům soudním o zboží Náchodské, i dobyl na něm v krátkém čase hradů Náchoda, Černikovic a Richemburku, načež Kolda zachránil se útěkem do Polska. Roku 1457 přijel L. opět do Prahy, i činil tu veliké přípravy k sňatku svému s Magdalenou, dcerou krále Francouzského Karla VII., pro niž vypraveno do Francie slavné poselství. V tom L. roznemohl se nemocí morovou, a již po třech dnech zemřel 23. list. 1457.