Vlastenský slovník historický/Kraj

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Krabice	Kraj	Krajíř

Údaje o textu
Titulek:	Kraj
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 382–383. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Historie krajů v Česku

Kraj, určitý a ohraničený díl země v politickém rozdělení jejím. Čechy původně rozděleny byly na župy, z nichž každá měla své zvláštní politické a soudní úřady; po úpadku soustavy župní spojeno více žup (jichž původně bylo přes 50) v jeden politický celek nazvaný k. Těchto k-ů bylo za Karla IV. dvanáct: Kouřímský, Slanský, Žatecký, Litoměřický, Boleslavský, Hradecký, Chrudimský, Čáslavský, Bechyňský, Písecký, Prachenský a Plzeňský. V polovici XV. století však spatřujeme již krajů čtrnáct: Kouřímský, Vltavský, Podbrdský, Rakovnický, Slanský, Žatecký, Litoměřický, Boleslavský, Hradecký, Chrudimský, Čáslavský, Bechyňský, Prachenský a Plzeňský. Rozdělení toto trvalo až do roku 1714, kdežto s povolením sněmu českého Slansko a Rakovnicko spojena jsou v jediný kraj Rakovnický, pak Podbrdsko a Vltavsko taktéž v jediný kraj, Berounským nazvaný, tak že celá země čítala k-ů dvanáct. Roku 1751 rozpoltěny jsou dosavadní k-e Hradecký, Plzeňský, Žatecký a Bechyňský, tímto rozdělením přistoupily k prvnějším třem k-ům vnově Bydžovský, Klatovský a Loketský, z Bechyňska pak povstaly k-e Táborský a Budějovický. Bylo tedy nyní k-ů šestnáct: Rakovnický, Žatecký, Litoměřický, Boleslavský, Bydžovský, Hradecký, Chrudimský, Čáslavský, Kouřímský, Berounský, Táborský, Budějovický, Prachenský, Klatovský, Plzeňský a Loketský. Rozvržení toto trvalo až do roku 1848 s malými jen změnami v ohraničení jednotlivých k-ů. Morava měla v té době k-ů šest: Brněnský, Znojemský, Jihlavský, Olomoucký, Přerovský a Hradišťský; ze Slezska, co ho při Rakousku zbylo, utvořeny dva kraje, Opavský a Těšínský. — Představení k-ův nazývali se již v XV. století hejtmané, a byli obyčejně dva, jeden ze stavu panského, druhý z rytířského. Hejtman takový svolával stavy k-e k sjezdům krajským, k-e pak samy mezi sebou jednaly mír a jiné dobré věci, a hejtmané vodili hotovost válečnou ze svých k-ů do boje. V postupu bureaukratického zřízení říše Rakouské proměnili se někdejší krajští hejtmané v král. úředníky, představené krajským úřadům, jenž byly podřízeny zemskému guberniu.