Vlastenský slovník historický/Kotva

Údaje o textu
Titulek: Kotva
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 379–380.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Jan Ctibor Kotva z Freifelsu

Kotva z Freyfeldu, Ctibor (Tiburtius), doktor bohosloví, jeden z nejhorlivějších protireformatorů a nepřítel strany pod obojí, svého času kazatel vyhlášený, potomek patricijské rodiny Litoměřické, ale rodič z Plzně, byl r. 1615 děkanem na Smečně a k libosti vrchnosti své Jaroslava z Martinic užíval všelikých prostředků, i násilných, aby osadníky donucoval ku přijímání pod jednou. Roku 1617 stav se kanovníkem na hradě Pražském působil v témž smyslu svými kázaními. Roku 1618 byl mezi prvními, kteří místodržícím z okna vyhozeným přispíšili na pomoc, a Jaroslavovi z Martinic pomohl k útěku z Prahy, zapůjčiv jemu svůj kočár, když onen nechtěl užiti vlastního, aby nebyl poznán. Za zpoury stavovské musil s jinými horlivými katolíky opustiti Prahu, ale po bitvě Bělohorské navrátil se zase. R. 1622 odevzdána mu správa fary Týnské v Praze. Tu spolu s Jiřím Ferem za tmavé noci 17. ledna 1623 sňal se štítu kostela kalich a sochu krále Jiřího, z kostela samého pak odstranil bezmála vše, co by upomínalo na minulost utrakvistickou. Ještě téhož roku přidělen co commissarius in spiritualibus Albrechtovi z Valdšteina prováděl horlivě protireformaci ve Fridlandě; r. 1624 poslán k témuž účelu do Rakovníka, kde působil po čtyry léta. Roku 1629 uděleno mu proboštství Litoměřické, ano byl i určen pro biskupství tamější, o jehož založení se jednalo, s kterého však na ten čas ve válečných tísních sešlo. K. zemřel 29. září 1637 a pochován u sv. Michala v Praze. R. 1615 vydal proti straně podobojí spis Mumrej zbornické pravdy vymaškařený. Balbin, jenž výmluvnost K-ovou vysoce chválí, praví o něm, že český jazyk mnohými cizími slovy „ozdobil“.