Vlastenský slovník historický/Kladsko
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Kladské dědiny | Kladsko | Klarisky |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Kladsko |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 344–345. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Kladské hrabství |
Kladsko, hrabství v pruském Slezsku, hraničící na západ s Čechami, s hlavním městem téhož jmena. K. připomíná se nejprvé co pomezní hrad český proti Polsku, stojící pod panstvím Slavníka, otce sv. Vojtěcha, co knížete Libického. I v potomních časích bylo sídlem zvláštní župy, která však až do XIII. století měla málo zalidněných osad, zůstávajíc větším dílem pokryta lesem. Kromě hrabství Kladského obsahovala ještě krajinu nynějších měst Broumova, Police a Fridlandu slezského, která se r. 1213 dostala darováním krále Přemysla Otakara I. benediktinům Břevnovským. Přemysl Otakar II. zalidnil župu Kladskou skoro celkem osadníky německými, a v tom stavu dostala se po jeho smrti smlouvou mezi stavy českými a králem Německým Rudolfem I. r. 1278 knížeti Vratislavskému Jindřichovi IV. k doživotnímu užívání. Po jeho smrti r. 1290 připadlo K. zase k Čechám, ale bývalo potom častěji dáváno v zástavu od koruny nebo jinak v dočasné držení jednotlivých knížat slezských neb jiných osob, až posledně udělil je král Jiří synům svým, knížatům Minsterberským. Nejsouc přičteno k žádnému kraji českému počítalo se K. pod obyčejným již názvem hrabství více ke Slezsku nežli k Čechám, ač nebyl to poměr právní, a v pozdějších časích spadlo zase na korunu. Roku 1742 postoupeno zároveň 8 největší částí Slezska Prusku.