Vlastenský slovník historický/Jezbera
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Jevišovice | Jezbera | Ježibaba |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Jezbera |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 280. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Související na Wikidatech: Jan Jezbera z Kolivé Hory |
Jezbera z Kolivé Hory, později Jezberovský z Olivé Hory, Pražská rodina patricijská, napotom vládycká. V druhé polovici XVI. století vynikl Jan J. co právník a jeden z předních prokuratorů českých, jejž císař Rudolf II. obdařil erbem a predikátem z Kolivé Hory. Za doby povstání českého stál při stavech odpořilých, začež vzat jest do vyšetřování, ale přestoupiv k víře katolické obdržel roku 1625 pardon, načež konal císaři Ferdinandovi II. tak platné služby, že r. 1630 povýšen jest do stavu rytířského s polepšením titule, aby se psáti mohl Jezberovský z Olivé Hory, a rok na to jmenován místopurkrabím hradu Pražského. Syn jeho Václav vstoupil též do služby veřejné, r. 1648 při obležení Prahy od Švédů byl lajtnantem v svobodné kumpanii, začež r. 1652 přijat do stavu rytířského rodů starožitných, později stal se cís. radou a místopísařem království Českého, a zemřel 1679. Rodina ta, zdá se, že v XVIII. století zanikla.