Vlastenský slovník historický/Jeníšek
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Jenek z Prahy | Jeníšek | Jenštein |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Jeníšek |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 270. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Jeníškové z Újezda |
Jeníšek z Újezda, jmeno staročeské rytířské rodiny, jejímž původním sídlem byl Újezd v nynějším Bílinském okresu (až podnes Újezd Jeníšův zvaný), a jejíž praotec Jeník čili J. z Újezda žil na začátku XV. století, mívaje účastenství v tehdejších bězích politických. Jmeno J. oblíbili si potomci jeho v té míře, že je přijali za rodinné. Jan J. z Újezda byl r. 1530 hejtmanem kraje Plzeňského, stál 1547 pevně při Ferdinandu I., byl 1549 přidán osobám ku přehlédnutí zřízení zemského na sněmě zvoleným, a 1550 stal se podkomořím království Českého. Vnuk jeho Přibík J. z Újezda vstoupil záhy do služby veřejné a stal se písařem menších desk zemských. Jsa jako jeho předkové horlivý katolík zůstal v bouřích roku 1618 vzniklých věren Ferdinandovi II., byl od stavů odpořilých vypovězen ze země a odebral se do Vídně, kde od císaře potřebován byl k rozličným jednáním a poselstvím. Po bitvě Bělohorské jmenován r. 1621 král. prokuratorem vedl pověstný proces proti povstalcům a koupil sobě rozličné statky po nich ke komoře připadlé, jmenovitě Březnici, kde r. 1640 vystavěl jesuitům kolej. Roku 1623 stal se hejtmanem Karlšteinským, 1640 nejvyšším písařem zemským a místodržícím. Roku 1642 potvrdil mu Ferdinand III. jeho starožitný stav rytířský a rozhojnil erb jeho. Přibík J. zemřel 25. bř. 1651, obmysliv hojně rozličné ústavy duchovní a jmenovitě jesuity. Jsa bezdětek učinil dědicem bratrovce svého Přibíka mladšího, jehož syn Jan Josef J. z Újezda byl roku 1728 povýšen do stavu svob. pánů. Ten, jsa poslední mužský potomek svého rodu, vyžádal sobě r. 1725 na císaři Karlu VI., aby směl jmeno i erb svůj přenésti na příbuzného svého hraběte Viléma Albrechta Krakovského z Kolovrat, jemuž posledním pořízením dne 13. dub. 1738 odkázal rozsáhlé statky své. Od té doby užívají hrabata Kolovratové také titule svob. pánů z Újezda.