Vlastenský slovník historický/Javory

Údaje o textu
Titulek: Javory
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 262.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Javorské knížectví

Javory, něm. Jauer, město v pruském Slezsku, druhdy hlavní město knížectví Javorského, které se rozprostíralo po obou břehách horní Bobry, opírajíc se na jihu o vysoký hřbet hor Krkonošských, co severozápadní část původního knížectví Lehnického. Základ ku knížectví tomu položen r. 1278, když po smrti Lehnického knížete Boleslava Divocha synové jeho Jindřich a Boleslav o Lehnicko se dělili, při čemž Boleslavovi dáno jest nejhořejší Pobobří, totiž města Lvovec (Löwenberg), Hiršberk a Kamenná Hora (Landshut) i s okresy jejich. Když pak 1290 Jindřich zdědil Vratislavsko, postoupil bratru ještě J. Střehov, Svidnici, Reichenbach, Frankenstein a Střelín, k němuž od Hlohovského Jindřicha III. vydobyl si ještě Boleslavec (Bunzlau), od Lehnicka druhdy bezprávně odtržený. O državu Boleslavovu takto rozšířenou podělili se synové jeho r. 1303 na ten spůsob, že Svidnicko dáno Bernardovi, Zembicko (Münsterberg) Boleslavovi II. a Javorsko Jindřichovi. Anna, dcera jediného tohoto zvláštního knížete Javorského, stala se r. 1353 chotí císaře Karla IV., který ještě téhož roku, za dědice obou držav, Javorska i Svidnicka od Boleslava II., ustanoven jest. Následkem toho spadly r. 1392 obě země na korunu Českou, i jsou napotom spravovány jediným společným hejtmanem zemským.