Vlastenský slovník historický/Investitura
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Innocenc III. | Investitura | Isolani |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Investitura |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 238–239. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Investitura |
Investitura (lat. oblečeni), slavné uvedení v držbu neb důstojnost nějakou. Nejhustěji užívá se toho slova v církvi o udělení biskupům duchovní moci jejich. Známý jest tuhý spor, jenž o právo i-ry biskupů veden byl mezi císařem Jindřichem IV. a papežem Řehořem VII., který teprv ukončen od nástupců jejich Jindřicha V. a Kalixta II. v ten spůsob, aby císařové udělovali biskupům v říši své jenom leno světské, od papeže pak aby přijímali biskupové berlu a prsten co odznaky pravomocnosti duchovní. Právo k světské i-ře osobovali si pak císařové i při biskupech českých, chtíce je považovati za knížata říšská jako biskupy německé, jakož císař Fridrich I. skutečně jmenoval biskupa Pražského knížetem říšským. Tomu panovníci čeští odpírali, až konečně císař Fridrich II. výslovně se odřekl toho nároku známým privilejem uděleným Přemyslu Otakarovi I. a království Českému.