Vlastenský slovník historický/Hvozd královský

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Hvězda	Hvozd královský	Hynek

Údaje o textu
Titulek:	Hvozd královský
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 226–227. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Královský hvozd

Hvozd královský slove dosavad nejsevernější část vlastní Šumavy, která se podél hranic bavorských od Kvildů okresem Kašperskohorským, Sušickým a Nýrským táhne. Obyvatelům této krajiny, jenž nazývali se královští svobodníci neb králováci, byla již v první polovici XI. století obrana hranic českých proti Bavorům svěřena, za kterouž službu se jim dostalo všelijakých práv a výsad od panovníků českých. Již Břetislav I. osvobodil je r. 1041 od placení jakýchkoli daní a poplatkův, což však později valně obmezeno jest, neboť musili do komory královské odváděti jisté dědičné poplatky. Kralováci volili sobě ze svého středu hejtmana, který až do Bělohorské bitvy vykonával v obvodu K-ského H-u všecka práva vrchnostenská. K. H., byv r. 1429 od krále Sigmunda, a r. 1578 od Rudolfa II. v zástavu dán, přešel r. 1617 opět na komoru královskou, a král Matiáš slíbil, že nikdy více nemá se dávati v zástavu. Přes tento slib však jest po Bělohorské bitvě přece od Ferdinanda II. zastaven jeho věrnému generálu don Martinu Huertovi, který všemi spůsoby usiloval svobodníky jeho v úplnou porobu uvésti, což se mu však nepodařilo. R. 1639 za Ferdinanda III. přišel K. H. opět ku komoře královské. Od té doby proměněn byl na devět rychet pod ochranou dvou cizích vrchností, což trvalo až do r. 1849, v kterémž ty rychty proměněny jsou v tolikéž obcí.