Vlastenský slovník historický/Hroznata
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Hronovci | Hroznata | Hrubá Skála |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Hroznata |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 195. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Hroznata |
|
Hroznata, zakladatel klášterů Teplského a Chotěšovského a předek rodu, který, užívaje v znaku tří párů červených parohů jeleních v poli zlatém, od XIV. století pod jmeny pánů z Guttenšteina a z Vrtby proslul v dějinách českých, pocházel z rodiny vznešené, jsa syn pana Sezimy, padlého v bitvě u Loděnic dne 23. ledna 1179. Ztrativ smrtí manželku a jediného syna, měl úmysl účastniti se křižáckého tažení do Svaté země pod císařem Fridrichem I., ale nešťastným výsledkem jeho odstrašen zůstal v Italii a od papeže Celestina III. vyžádal si změnu svého slibu, začež uloženo mu, aby založil klášter kanovníků premonstráckých, což H. vyplnil vystavěním v Teplé 1193—97 kláštera, jejž hojnými dědinami nadal. Když po smrti Saladina, sultána Egyptského, nová naděje zasvitla, že by hrob boží v Jerusalémě opět v ruce křesťanů navrácen býti mohl. H. zahořev zbožnou horlivostí, z českých velmožů jediný do Svaté země se vypravil. Přišed však do Italie shledal opět nepřemožitelné překážky v předsevzetí svém, i vyprosil si od papeže Celestina III. tři památné buly ku prospěchu kláštera svého, ano sám z rukou jeho přijal oděv řeholních kanovníků premonstráckých, a vrátiv se do vlasti vystavěl za náhradu nevyplněného slibu druhý klášter Chotěšovský pro jeptišky téhož řádu. Jako člen řádu i kláštera Teplského spravoval H. statky klášterní, nazývaje se proboštem kláštera. Když jednou statky klášterní objížděl, jat jest od jistého rytíře německého, ze sousedního Chebska, a uvržen do pevné věže na hradě Kinsberku. Opat Teplský hotov byl velikou sumou vyplatiti jej, avšak nábožný H. nikterak tomu připustiti nechtěl, aby klášter pro jeho osobu na svém jmění skrácen byl, i volil raději v těžkém žaláři zůstati, kdež umořen skonal dne 14. července 1217. Klášter vyplatil mrtvolu jeho, kteráž pochována jest ve hrobce uprostřed hlavního chrámu v kamenném sarkofágu, potud netknutém. H. se ctí v řádu premonstráckém jako svatý.