Vlastenský slovník historický/Horymír

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Hory	Horymír	Hospodin

Údaje o textu
Titulek:	Horymír
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 183–184. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Horymír (vladyka)

Horymír Neumětelský, báječná osoba z pohanských dob českých, o níž se vypravuje následující pověst. Za knížete Křezomysla panovala taková hltavost po zlatě a stříbře, že lidé zanechavše svých rolí k horám se hrnuli a kovů dobývali. Z takového zanedbání orby nastal hlad, a tu H., jeden z předních zemanů, počal se raditi s jinými, jakým spůsobem by se ten přílišný shon k rudným dolům dal zameziti a pracovný lid zase k rolnictví navrátiti. O tom horníci zvěděvše mstili se H-ovi zapálením jeho dvora Neumětelského. Ale H. byl muž v tajném umění zběhlý a měl divotvorného koně Šemíka, na kterém v jedné noci všecky doly po celé zemi sjezdil a pomocí duchů jemu služebných zasypal. Ráno pak, jakoby se nic nebylo stalo, dostavil se na Vyšehrad před knížete, by naň podezření neupadlo. Ale tu ihned ode všad horníci se žalobou na H-a přicházeli, a jakkoliv on před knížetem se očišťoval, nicméně od Křezomysla, jenž sám byl velmi lakoten zlata, k smrti jest odsouzen. H. jen tu jedinou milost si od knížete vyprosil, aby směl před smrtí ještě na svého koně sednouti a nějakou chvíli po hradě se projížděti. To když mu povoleno, pošeptav Šemíkovi něco tajně do ucha naň usedl, načež divotvorný kůň ihned počal se velmi čerstvě obraceti a veliké skoky provozovati všem na to patřícím k podivení. Konečně promluvil H. k Šemíkovi: „Nuže Šemíku, vzhůru!“ načež kůň jemu odpověděl: „Pane, drž se!“ a v tom učinil skok přes všecky zdi hradové až na druhou stranu řeky Vltavy, tu kdež podnes na Vyskočilce slove, a tak H. život zachránil. Ale Šemík takovým skokem velice sobě na zdraví ublíživ brzy z toho pošel, a od pána svého dle žádosti jemu projevené před vraty dvora jeho jest pochován.