Vlastenský slovník historický/Hofmistr

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
z Hoffru	Hofmistr	Hohenlohe

Údaje o textu
Titulek:	Hofmistr
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 174–175. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hofmistr

Hofmistr (z něm. Hofmeister), původně správce domu panského, knížecího neb královského. Z toho vyvinuly se dva vysoké úřady: nejvyššího h-a dvorského a nejvyššího h-a zemského. Nejvyšší h. dvorský, jenž bývá volen z nejvyšší šlechty zemské, jest při dvorech panovnických úředník v důstojnosti nejpřednější, jehož úlohou jest, bdíti nad přísným zachováváním předepsaných dvorských obřadů a pořádati slavnosti dvorské. V Čechách jest úřad ten dědičný v rodině knížat a hrabat Kinských. Nejvyšší h. království Českého slove v Čechách jeden z nejvyšších úředníků zemských, který jde v důstojnosti hned za nejvyšším purkrabím Pražským. První zmínka o nejvyšším h-u v Čechách děje se při roce 1269, kdež úřad ten vedl jakýsi Petr rodu jinak neznámého. Odtud až do naší doby zastávali důležitý tento úřad, s nímž spojena byla povinnost zasedání na soudu zemském, s části nejvýtečnější mužové národu, mezi nimi jmenovitě Záviše z Falkenšteina (1284—88), Hynce Ptaček z Pirkšteina (1436—44), Jiří z Poděbrad (1453—57), Vilém z Pernšteina (1490—1514).