Vlastenský slovník historický/Hodějovský

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Hnězdno	Hodějovský	Hodík

Údaje o textu
Titulek:	Hodějovský
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 172–173. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Hodějovští z Hodějova

'Hodějovský z Hodějova, rytířský, pak panský rod český, psával se původně z Čestic od svého prvotního sídla v Prachensku. Nejstarší člen toho rodu jest Jan H. z Hodějova, jenž zemřel 1454. Nejslavnější z celého rodu byl Jan starší H. z Hodějova, který se r. 1537 stal místosudím království Českého. Byl to muž učeností a láskou k umění proslulý, štědrý mecenáš a podporovatel mužův učených, obzvláště básníkův, které okolo sebe shromažďoval pod jmenem Sodalitas literaria. Matoušovi Collinovi z Chotěřiny daroval tak zvanou Andělskou zahradu (v. t. v Dodatku). On byl předním toho původcem, že Václav Hájek z Libočan napsal kroniku českou, r. 1550 založil zvláštní stolici básnictví duchovního na universitě Pražské, r. 1552 koupil panství Řepické blíž Strakonic, r. 1555 vzdal se úřadu místosudího a žil odtud na hradě Řepickém vědám a umění, kdež také 11. února 1566 zemřel. Jeho nákladem vydány jsou 1562 Farragines (v. t. v Dodatku). Bernard H. z Hodějova, císařů Ferdinanda I., Maximiliana II. a Rudolfa II. rada, byl od tohoto posledního do stavu panského povýšen. Po bitvě Bělohorské ztratili bratří Bohuslav, Bernard a Adam z Hodějova všecky statky své pro účastenství ve zpouře stavovské. Nejmladší z nich, Adam, ztrátou takovou k největší zuřivosti popuzen, sebral a ozbrojil 1627 své někdejší poddané i jiné nespokojence v okolí Sázavském, kterýmžto zoufalým prostředkem snažil se statek svůj opět získati. Ale buřičové byli mocí vojenskou rozehnáni, o konečném osudu pak nešťastného Adama ničeho se neví. Rod H-ch napotom více v dějinách českých se nepřipomíná.