Vlastenský slovník historický/Helfštýn

Údaje o textu
Titulek: Helfštýn
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 166.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Helfštýn

Helfštýn, něm. Helfenstein, druhdy hrad na Moravě blíž Lipníka, jehož pozůstatky až podnes o jeho bývalé velikosti a pevnosti svědčí. Záložen byl v bouřlivých dobách za mládí Václava II. od Fridricha z Linavy, rytíře německého, který jej násilně na cizí půdě vystavěl i učinil sídlem a nedobytným útočištěm všech tehdejších zhoubců vlasti, v jichž čele byli Imram z Ungersberka, Hartlib z Boskovic a Friduš z Linavy. Zdá se, že tento poslední, přemožen od krále Jana, H. musil postoupiti Vackovi z Kravař. V následujících stoletích vystřídali se rozliční rodové v držení H-na, až konečně jej Ferdinand II. daroval kardinálovi Dietrichšteinu (1622). Kdy hrad H. zpustl, není známo. Jak peven byl, poznati lze z toho, že král Uherský Matiáš 1468 a Švédové 1643 a 1645[red 1] marně se o jeho dobytí pokoušeli.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Po konzultaci se stránkou Válečné události na www.helfstyn.cz opravena tisková chyba 1443 a 1445.