Vlastenský slovník historický/Havla svatého kostel

Údaje o textu
Titulek: Havla svatého kostel
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 162–163.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kostel svatého Havla (Praha)

Havla svatého kostel na Starém městě Pražském založen 1253 za krále Václava I., zároveň zdá se, s tak zvaným Novým městem, kteréž zahrnovalo v sobě nynější Ovocný trh, Rytířskou ulici, Vaječný, Uhelný a Zelený i Tandléřský trh, a později Havelskou čtvrtí jest nazváno. Při kostele tom nacházel se, neznámo jak dlouho, klášter magdalenitek, o němž se k r. 1282 zmínka činí. Záhy byla tu zřízena fara, jejíž podací náleželo vzácnému měšťanskému rodu Velflovců. Při kostele byla též škola. Karel IV. ustanovil při kostele sv. Havla za kazatele pověstného Konrada Waldhausera, k jehož německým kázaním tak veliký shon lidu byl, že kostel, jak byl jeden z větších v Praze, nestačil pro všecky, i musil Konrad brzy kázati venku před kostelem. R. ;1404 kázal u sv. Havla Jan Hus o výroční památce císaře Karla IV. k duchovenstvu. Později opanovali kostel i faru utrakvisté a drželi ji až do bitvy Bělohorské. Roku 1628 odevzdal Ferdinand II. kostel i faru obutým karmelitánům, kteří tu r. 1671 klášter založili, roku pak 1740 starý gotický chrám pobořivše nový v pokaženém vlaském slohu vystavěli. Císař Josef II. r. 1786 klášter zrušil a faru opět kněžím světským odevzdal. V kostele sv. Havla pochován jest výtečný malíř český Karel Škreta z Zavořic.