Vlastenský slovník historický/Habrovany
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| z Habernfeldu | Habrovany | Habrovanští |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Habrovany |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 147. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Habrovany (okres Vyškov) |
|
| Související články ve Wikipedii: Sekta habrovanských |
|
Habrovany, ves a statek na Moravě v Brněnsku, náleževší v prvních desítiletích XVI. století Janu Dubčanskému, horlivému zastavateli bratří moravských, jichž jedno odvětví přijalo od něho jmeno Habrovanských. Když totiž bratr Matěj, příjmím Poustevník, z vězení, ve kterém v Praze půl druhého roku držán byl, propuštěn jest (1526), odebral se hned na Moravu, aby tam s Janem Dubčanským, pánem na H-nech, a jakýmsi Václavem z Lulče zarazil novou sektu, jenž vyřkla zásadní pravidlo ,že „písmo svaté samo jest učitelkou, a že netřeba duchovenstva“, kteréžto zásadě známý bratr Lukáš ostře odporoval. V čelo té sekty postavil se Jan Dubčanský, který všemožně donucoval své poddané, aby přijali nové učení, ano, dav se od bratra Matěje na biskupství posvětiti usiloval je i přes H. rozšířiti. Přívrženci jeho nazývali se Habrovanskými, anebo dle druhého hlavního sídla svého Lulče Luleckými. Pokusy Dubčanského o rozšíření nové víry zmařeny jsou bratrem Lukášem, ale po smrti tohoto (11. pros. 1528) obnovil Dubčanský své snahy, aby bratry pro své učení získal, však i tenkráte marně. Když pak i třetí pokus s účinkem se minul, umínil sobě Dubčanský, podati své vyznání víry králi Ferdinandovi I., s tím však zle pochodil, neboť mu v přítomnosti králově od biskupa Fabra bludy v jeho vyznání dokázány jsou, načež uvržen do černé věže a teprv po půl letě propuštěn, když byl 10.000 kop grošů složil co rukojemství, že se navždycky vystříhá náboženského novotaření, začež s ním spolu zaručili se pánové z Pernšteina a ze Švamberka. Dubčanský dostál slovu svému, Habrovanští pak rozptýlivše se po Moravě přilnuli po několika letech k novokřtěncům.