Vlastenský slovník historický/Hájové posvátní

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Hájek	Hájové posvátní	Hákovnice

Údaje o textu
Titulek:	Hájové posvátní
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 155–156. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Posvátný háj

Hájové posvátní bývali za starodávna pohanským Slovanům, jakož i jiným národům, na místo chrámův, kdež bohy své vzývali, jim na jistých místech, zvláště pak na skalách a pod starými velikými stromy oběti konali, veřejné soudy odbývali a též své mrtvé pochovávali. Zprávy o posvátných hájích a svatých stromech nalezáme téměř u všech národů slovanských. Co se Čechův dotýče, známo jest z Rukopisu Kralodvorského, že Čestmír táhna na Vlaslava nejprvé „pode vše drva (stromy) vložil oběti bohům“, že Vojmír se skály v lese hlasem hlučným, až se stromoví lesa šírého třáslo, volal k bohům tam přebývajícím, aby se nehněvali, že jim dnes nepálí žádné oběti, ale že potom dle rady Čestmírovy přece bohům obětoval kravičku bujnou v doubravě na vrchu skály jim oblíbené, která stála nedaleko cesty, při čemž vojínové jdouce po jednom kol oběti bohům slávu hlásali; i známo také, kterak Záboj žaluje shromážděným bratřím, že nepřátelé křesťanští, přišedše násilně do vlasti jejich, z hájů vyhánějí všecky krahujce, že jim zapovídají bíti se v čelo před bohy a v soumraky jim dávati jísti, a kde prý „otec jakožto hlava rodiny v lese dával pokrmy bohům a kam chodíval jim slávu hlásat, všecky stromy posekali a všecky bohy zrušili“. A když již křesťanství v Čechách vůbec bylo uvedeno, vždy potom ještě dlouho lid sprostý pochovával své mrtvé v lesích, a do hájův i pod stromy posvátné chodíval se modlit spůsobem pohanským, tak že knížeti Břetislavovi II. za potřebné se vidělo, nejznámější takové háje a stromy dát posekati a spáliti.