Vlastenský slovník historický/Groš

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Grojčský	Groš	Gryll

Údaje o textu
Titulek:	Groš
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 144. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Groš

Groš (z lat. grossus t. nummus, tlustý peníz) německy Groschen, peníz rozličné hodnosti dle rozličného rázu svého. První g-e dal bíti král Václav II. roku 1300 (dle jiných 1295), a sice 60 na hřivnu stříbra (odkudž se začalo počítání na kopy), tak že prvotní g. platil tolik, co nedávno stříbrný dvacetník, čili nyní 35 kr. č. Takový g. rozdělen byl na 12 peněz bílých. Brzy však počal se horšiti ráz g-ů těchto, které na rozdíl od g-ů míšenských nazývány jsou g-i českými (později se g-i vůbec říkalo český), a počítáno na hřivnu čistého stříbra 64 g-ů. Toto horšení zrna pokračovalo v té míře, až r. 1470 platil g. český už jen 10 kr. našich peněz. Ferdinand I. zavedl trojí g-e: po 3 krejcařích, bílé g-e po 6 a tak zvané hubáčky po 9 haléřích. Za Maximiliana vyskytuje se od r. 1578 také malý g. Rozdílný byl g. míšenský, za nějž r. 1469 dávali 4 neb 5 peněz horských. V XVII. století měla kopa g-ů českých 170 krejcarů, kopa g-ů míšenských ale jen 70 krejcarů, na kteroužto poslední se ještě leckdes (na př. při řemeslnických pořádcích) až do nedávna počítalo. Nejdéle udrželo se pojmenování g. ve smyslu peníze 3 krejcary platícího.