Vlastenský slovník historický/Gendorfer
| Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
| Gebhard | Gendorfer | Generální sněm |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Gendorfer |
| Autor: | Jakub Malý |
| Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 138–139. Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
 Heslo ve Wikipedii: Kryštof z Gendorfu |
|
Gendorfer z Gendorfu (Jandorfer z Jandorfu) Krištof, muž v historii hornictví a báňské správy v Čechách za času Ferdinanda I. pověstný, narodil se 1497 v Korutauech, přišel záhy do Čech a vydobyl si již okolo 1520—23 od krále Ludvíka zvláštní výsadu na dělání hor, předkem v Krkonoších. Když Ferdinand I. dosedl na trůn český, byl G. radou při komoře české a požíval napotom vedle Floriana Grispeka veliké důvěry panovníka toho. R. 1528 svěřena G-ovi správa mincovny v Jachimově, od hrabat Šliků králi postoupená. R. 1530 jmenován jest G. nejvyšším hejtmanem horním v Čechách a na Moravě, téhož roku přijat jest za obyvatele českého, a rok na to císař Karel V. potvrdil šlechtictví a rozmnožil erb jeho. R. 1532 vyslán jest G. na Hory Kutné, aby v tamních nemálo zašlých báních zavedl opravy od komory král. nařízené. R. 1539 obnovil Ferdinand I. G-ovi a jeho dědicům výsadu horní od krále Ludvika mu propůjčenou a ještě znamenitě ji rozšířil. Ve všech času toho v příčině dělání, napravení a zvelebení hor v Čechách a na Moravě před se braných komisích a opatřeních míval G. platné účastenství, ačkoliv přes všeliké takové práce hory více a více scházely. Tak r. 1545 vyslán jest G. na hory Jachimovské, aby je od hrabat Šliků převzal k ruce koruny České, jež potom nějaký čas spravoval i také brannou rukou hájil ve válce proti kurfirštu Saskému, a v letech na to následujících přehlížel hory Vrbické, Kutnohorské, Budějovické a Rudolfštatské, Slavkovské a jiné. Zvláštní pozornost obracel G. k dobývání kamence, skalice a salitru, až dosaváde za drahé peníze z ciziny dovážených, r. 1540 vymohl si na králi první výsadu na dobývání těchto nerostů na Horách Kutných, roku pak 1544 ještě rozsáhlejší nadání na podobné těžení na horách Čakvických blíž Kadaně, které se proň stalo velice výnosným. Úřad nejvyššího hejtmana horského spravoval G. až do roku 1560, v kterémž ochuravěl tak, že napotom již lůžka neopouštěl, a zemřel 5. srp. 1563. G. nashromáždil si veliké bohatství, skoupil mnoho statků pozemských a jiných štědrosti královskou nabyl. Nemaje mužských dědiců rozdělil posledním pořízením své jmění mezi své dcery, jichž se připomíná sedm; nicméně po jeho smrti povstal mezi nimi spor o dědictví otcovské, který však ukončen jest narovnáním.