Vlastenský slovník historický/Budín
Vlastenský slovník historický Jakub Malý | ||
Budějovice | Budín | Budiš |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Budín |
Autor: | Jakub Malý |
Zdroj: | MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 50. Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Budín (Budapešť) |
Budín, maď. a lat. Buda, něm. Ofen, hlavní a sídelní město království Uherského, na pravém břehu Dunaje, rozložené na výšině korunované opevněným hradem, jejž okolo r. 1000 vystavěl král Štěpán svatý, dav tím původ městu, které Bela IV. prohlásil za město královské. Stálým sídlem královským stal se B. r. 1261. Do B-a uveden r. 1301 po svém korunování na království v Stoličném Bělehradě mladý Václav, syn Václava II. krále Českého, ale již r. 1304, když moc protivníka jeho Karla Roberta příliš se zmáhala, přitáhl pro něj otec s vojskem až do B-a a odvedl jej i s korunou Uherskou a klenoty královskými zpět do Čech. V B-ě sídlili také Jagailovci Vladislav a Ludvík, Čeští a spolu Uherští králové, k jichž dvoru Čechové často vypravovati se musiti v zemských záležitostech, které tam rozhodnutí svého docházely. Po nešťastné bitvě u Mohače opanovali B. Turci a učinili jej sídlem dašete, jimž odňal jej teprv 1683 vévoda Karel Lotarinský.