Vlastenský slovník historický/Božetěch

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Božepor	Božetěch	Božetěcha

Údaje o textu
Titulek:	Božetěch
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 41. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Božetěch (opat)

Božetěch, čtvrtý a poslední opat slovanského kláštera Sázavského, od sv. Prokopa založeného, muž ve dvojím ohledu pamětihodný, předně co nejstarší známý výtvarný umělec český, pak co statný, ale nešťastný obhájce slovanské liturgie v Čechách. Nastoupiv opatství r. 1086 vynikal nad jiné duchem, a vedle toho slynul co umělec, neboť netoliko výtečně maloval, nýbrž i sochy, obrazy a jiné věci ze dřeva, kamene a kosti vyřezával. Kostel klášterní nádherně přestavěl a skvostným nábytkem opatřil. U krále Vratislava požíval zvláštní přízně, za to ale tím více naň sočil biskup Kosmas, klášteru slovanskému nepřející. Když jednou B., sáhnuv do úřadu biskupova, králi při velikých službách božích korunu na hlavu posadil, uložil mu biskup za pokutu, aby vyřezal ze dřeva krucifix životní velikosti a na vlastních bedrách do Říma donesl, což B. poslušně vykonal. Po smrti pak Vratislavově, když někteří mniši Sázavští jali se opata svého osočovati, tu duchovenstvo latinské zdvojnásobnilo své úsilí u knížete Břetislava II., aby obřadu slovanskému v Čechách konec byl učiněn, až kníže r. 1096 dal mnichy slovanské z kláštera Sázavského vyhnati a jej benediktiny Břevnovskými osaditi. Tu musel B. Čechy opustiti, a další jeho osudy jsou neznámy.