Vlastenský slovník historický/Betlemská kaple

Údaje o textu
Titulek: Betlemská kaple
Autor: Jakub Malý
Zdroj: MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 28–29.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Betlémská kaple

Betlemská kaple, jinak kaple svatých nemluvňátek, založená na Starém městě Pražském od Jana z Milheimu, dvořenína milce Václava IV., výslovně k tomu cíli, aby se v ní lidu Pražskému českým jazykem kázalo. Měšťan Kříž dal místo k vystavění jejímu, 1391 byla kaple posvěcena, a podací právo k ní uděleno třem nejstarším mistrům veliké koleje Karlovy. Od 4. března 1402 byl při kapli té kazatelem Jan Hus, který tam nastoupil svou dráhu reformatorskou. Roku 1412 chtěli Pražští Němci brannou rukou obořiti se na lid v B-ské k-li shromážděný a jej rozehnati, kapli pak pobořiti; vidouce však české obyvatelstvo hotové k odporu, netroufali si to násilí provésti. I po Husovi požívala B. k. zvláštní obliby u lidu Pražského, a kolej Karlova podržela k ní právo podací až do XVII. století. V posledních letech měli mistři koleje Karlovy o toto právo s rozličnými stranami mnohé půtky, i odevzdali 1612 kapli českým bratřím. Po všechen čas měli zde členové koleje bezplatný pohřeb, i pochováno tu mnoho slavných a učených mužů. Po Bělohorské bitvě převzali 1625 dominikáni od sv. Jiljí péči o služby boží v B-ské k-li, ale brzo ji ujali od nich jesuité, kteří 1661 nejen obě sousední koleje, Nazaretskou a Loudovu, ale i samu B-skou k-li od university koupili a při ní později seminář sv. Václava zřídili. Roku 1783 zrušil císař Josef II. seminář tento, a 1786 i samu B-skou k-li a dal ji rozbořiti. Nyní jen jmeno Betlemského plácku upomíná na místo, kde kaple ta stávala.