Vlastenský slovník historický/Benedikta sv. kostel

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Benátky (dodatek)	Benedikta sv. kostel	Benediktini (dodatek)

Údaje o textu
Titulek:	Benedikta sv. kostel
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 947. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Kostel svatého Benedikta (Praha, Staré Město)

Benedikta sv. kostel. 1) Farní kostel na Starém městě Pražském na konci nynější ulice Kralodvorské, při němž byla od r. 1233 komenda německých rytířů. Od kostela toho nazvána ulice i brána na jejím konci ulicí a branou sv. B. Kostel ten byl nadán hojnými pozemky, o čemž viz čl. Německý řád rytířský. Roku 1419 byl kostel sv. B. mezi třemi chrámy Pražskými, jež král Václav IV. vykázal utrakvistům ku konání služeb božích. Během husitské války řád německý ten kostel opustil, který, jak se zdá, zůstal napotom utrakvistickým. V XVII. století dostal se premonstratům Strahovským, kteří jej pobořivše v letech 1676—82 vystavěli na jeho místě nádherný kostel sv. Norberta při svém semináři r. 1640 zde založeném. Seminář tento jest od císaře Josefa II. zrušen a Novoměstským šlechtičnám odevzdán, kostel pak soukromníkům prodán a r. 1792 rozbourán. — 2) Kostel na Hradčanech v Praze, na hlavním náměstí, při nynějším klášteře karmelitánek. První zmínka o něm děje se k roku 1353, r. 1627 odevzdán jest mnichům barnabitům. (v. t.).